Recenze

Svědkyně historie: Kavárna Slavie

Kavárna Slavie se nachází v jedné z budov, které lemují břehy Vltavy. Z jejích oken je vidět Národní divadlo i Hradčany.  Výhled z kavárny není možná tak ohromující jako z kaváren umístěných ve výškách, ale do výšin vás určitě povznese. Lépe umístěnou kavárnu v Praze nenajdete.

Kavárna Slavie je součástí restauračního komplexu Café & Restaurant Slavia. Hned v prostorách vedle kavárny se nachází Restaurant Parnas, pod ním ve sklepení pak pivnice. Součástí komplexu je i divadelní restaurace.

Kavárna Slavie se díky svému umístění v centru města v minulosti stala svědkyní mnoha historických událostí.  Dnes většinou návštěvníci kavárny sledují projíždějící tramvaje a procházející turisty, v minulosti tomu ale bylo častokrát jinak. Na stránkách kavárny se můžeme dočíst, že: „Ze stejných oken bylo možné sledovat dne 16. května 1868 položení základního stavebního kamene k Národnímu divadlu, 21. září 1937 zde procházel pohřební průvod prezidenta T. G. Masaryka, 17. listopadu 1989 kolem nás šel průvod studentů začínající sametové revoluce.“

Historie však prošla i samotnou kavárnou. Pro spoustu známých a úspěšných osobností české kultury se prostředí kavárny stalo doslova druhým domovem. Jiří Kolář psal stejně jako Jaroslav Seifert v kavárně básně, Jiří Grossmann povídky, Jiří Šlitr skládal písně a Jan Zrzavý sbíral inspirace. Jiří Krampol v kavárně píše scénáře a Václav Havel v ní sbíral sílu a energii. Navštivte kavárnu i vy a třeba se jednou historie kavárny Slavie bude zmiňovat i o vás. Zdá se totiž, jakoby ten, kdo zde stráví nějaký čas, měl větší šanci uspět a prosadit se.

Vzpomínám si, jak jsem kavárnu poprvé navštívila já. Všechny stolky do jednoho byly obsazené a my už si mysleli, že naši návštěvu budeme muset odložit na jindy. Pak se ale uvolnil stolek u okna s výhledem na Hradčany. Venku začal padat sníh, my pili výbornou kávu s kapkou alkoholu, abychom se zahřáli a jedli jeden z moučníků, který jsme si předtím sami vybrali ve vitríně. Číšník, který nás obsluhoval, byl moc milý, přestože bylo vidět, že je v jednom kole. Hodnou chvíli jsme také na jeho příchod museli čekat.  

Uvnitř kavárny bylo příjemně teplo, živo a nutno říct, že kvůli značnému počtu návštěvníků z různých koutů světa i hluk. Právě hluk je asi největší nevýhodou této velice oblíbené kavárny. Při návštěvě Slavie občas můžete mít pocit nedostatku soukromí či pohodlí, neboť hodně malých stolků s dvěma židlemi je umístěno na ploše kavárny blízko u sebe. Lépe se pak pravděpodobně budete cítit u některého stolku u okna. O tyto stolky je však logicky největší zájem.

Domnívám se však, že ať už budete v kavárně Slavie sedět u jakéhokoli stolku, nezapomenutelná atmosféra na vás bezpochyby dýchne. V kavárně Slavie zaručeně nikdy nebudete jedinými návštěvníky a nebudete zde sami. Pokud se ale naučíte i v tomto rušném prostředí zapomenout na svět kolem sebe, možná zde vytvoříte své vrcholné dílo.