Literatura

19. červenec 2012

Pražský tanec smrti: kniha o (konci) utrpení

Recenze: Pražský tanec smrtiKniha Pražský tanec smrti s podtitulem Ze dnů „osvobození“ v roce 1945 autorky Olgy Barenyiové je i není dílem o květnovém povstání, konci války a konci utrpení. O osvobození se v ní sice píše, ale jeho definice je poněkud jiná, než jsme zvyklí.

Pro autorku knihy Olgu Barényiovou se osvobození, možná trochu překvapivě, stává synonymem utrpení, umírání, lidské krutosti. Osvobození vlastně ani žádným osvobozením není, je pouze slovem, jehož pravý význam se uprostřed krvavých bouří a bojů někam vytratil.

Olga Barényiová, spisovatelka pocházející  z národnostně smíšeného prostředí, Pražské povstání na vlastní kůži prožila, a to jako manželka Němce. O jejích dalších osudech toho však není příliš známo. Spisovatelčino jméno bylo až do roku 1989 zapovězeno a do povědomí české literární veřejnosti se dostalo až začátkem 90. let. O Barényiové se začalo mluvit např. v souvislosti s dílem Pražský tanec smrti, které k diskuzím přímo vyzývá.

Pražský tanec smrti je dílem provokativním a kontroverzním. Je o konci války, ale boje v něm stále zuří, zvuk kulek neutichá a lidé nepřestávají umírat. Pražský rozhlas je v knize představen nikoli jako oběť a místo, které je třeba osvobodit z rukou nepřítele, ale spíše jako iniciátor všech hrůz a propagátor násilností.

Nejen Němci vystupují v knize v roli záporných hrdinů, tedy spíše antihrdinů, ale autorka se nelichotivě vyjadřuje i o Češích, kteří bez milosti zabíjejí. Barényiová nerozlišuje podle národnosti, ale podle chování lidí. Její postavy nejsou ploché, její vidění není černobílé.  Barényiová je spravedlivá v tom smyslu, že dobré i špatné vlastnosti svým postavám přisuzuje bez ohledu na jejich národnost. 

Pražský tanec smrti je památníkem pro všechny oběti Pražského povstání a samotné napsání  této knihy sama autorka vnímala téměř jako morální povinnost. Barenyiová doslova píše:  „stavěla jsem památník z papíru, památník pro sto tisíc pražských Němců a šest set Čechů, které zavraždil krutý hlas z pražského rozhlasu, papírový památník pro německé psy, kterým usekali tlapky, protože je prý zvedali k německému pozdravu (…)“.

Závěrem lze říci, že kniha nabízí poněkud jiný pohled na konec války, než jakým na něj pohlížíme my Češi. Obsahuje informace, které se nevyskytují v českých učebnicích dějepisu, ani se neučí v českých školách. Kniha nutí čtenáře zamyslet se nad tím, zda všechno to, co ví o konci války, je skutečně pravda nebo jen do přijatelné podoby upravená pravda. Byli všichni Češi jen dobří a všichni Němci jen zlí? Lze konec války a účastníky Pražského povstání vnímat takto černobíle? Právě tyto a mnohé další otázky kniha nastoluje, v důsledku čehož se rozhodně neřadí mezi četbu vhodnou před spaním.

BARÉNYIOVÁ, Olga. Pražský tanec smrti: ze dnů "osvobození" v roce 1945. 1. vyd. V Praze: Plus, 2012, 345 s. ISBN 978-80-259-0116-8.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kam zajít dál?

  • Českou reklamu můžete dát k Vánocům

    Petr Čtvrtníček pokřtil 7. listopadu v prostoru Galerie Langhans knihu Česká reklama autora Jaroslava Krupky, která vypráví příběh českých reklam od dob socialismu až po současnost. Dílo ale není...

  • Chcete si půjčit knížku o půlnoci?

    Můžete si v ní půjčit knížky, ale za půjčení nic neplatíte, když knížku včas nevrátíte, nepošle vám upomínku, a když ji ztratíte, nevynadá vám.  Je otevřená 24 hodin denně, to pro případ, že byste dostali...

  • Hledejme nejen na googlu, ale i v paměti

    Zapomínáte na narozeniny svých blízkých, co máte koupit, kde jste nechali auto, co jste se naučili ve škole nebo pro co jste šli do ledničky? Kniha „Šetři se, Einsteine“ s podtitulem „Jak si...

  • Jára Cimrman zanechal stopy po celém Česku

    Nemůžeme se s ním setkat, neexistuje, ale můžeme navštívit místa, na kterých posnídal, přespal, byl, nebo naopak vůbec nebyl. Těchto míst existuje v České republice minimálně přes dvě desítky a...

Mezi námi

top